Největší starosti hlavy státu jsou překvapivé

Doslechl jsem se o chuti jedné ministrině, odstoupit z funkce. Co na tom, když nic horšího, řekl jsem si. Ale nedalo mi to a mrknul jsem na komentáře. A helemese, zase je tu něco k zamyšlení!

  Ne, nejsem politolog a ani se o to nebudu v tomto článku snažit. Jen mi tak trochu zatrnulo, když jsem zaslechl výrok toho, co nás má reprezentovat ve světě. Ne, není to o Čínském "vzoru". Netýká se to postižených dětí. Není to ani jeho výzva k boji. Je to jen jedno jeho povzdechnutí, o kterém si nejspíš myslel, že nebude slyšet. A není to dokonce ani o politice, jako takové. Je to o člověku! Je to o jednom obrovském "egu" a namyšlenosti stárnoucího inženýra! Jak jinak si vysvětlit stížnost nad ramenem jeho komorníka pro zahraničí, pana Kmoníčka, které je slyšet na videu z Ameriky.

  Cituji:"Válková se mimochodem podělala...jo, ..já jí nabídl pomocnou ruku,..no... a vona to vodpískala,..no..,jo....já bych tím opět demonstroval pravomoci prezidenta, protože prezident může odmítnout demisi, kterou podá ministr a...." následuje nesrozumitelná věta a pokračuje:"chtěl bych tak učinit,...a ona se vzdala....." konec citace.

A co nato pan komorník?

  Cituji:"no..přesně........a ona to vzdá..........nesmyslně....no klasika!....a mohla,...mohla.....mohla sedět v nemocnici .....a léčit se....šest měsíců....hmm, ....hmm......ano, ano." Konec citace.

  Takže, kde je starost o chod ministerstva, ptám se! A reakce moudrého rádce nikde, jen komornické přitakávání nesmyslům, a prioritám starého pána. Priority jsou jasně dané! (Muž na mopedu v kožené bundě a s koženou brašnou, nesmí projet!) Jinými slovy napřed já a pak stát, respektive ti troubové, co mi dali hlasy! Co mi je po kom, já měl možnost ukázat svou sílu a ona mi to pokazí, káča jedna! Co k tomu dodat? Nic mne nenapadá...

Snad jen "CO SME SI, TO SME SI!"     A nebo: Jaký si to uděláš, takový to máš.

             Karel Veselý