Díky, vychovatelku nechci!

Je normální, aby na vás při vašem příchodu domů mířily pistolkou a křičely: "Tati, vzdej se, nebo tě zastřelím?"                            -   Ano, je. .....moje reakce na článek....http://hochmannova.blog.idnes.cz/c/453298/kvalitni-erudovana-vychovatelka-v-domacnosti-ma-dnes-cenu-zlata.html

  Pani autorko, váš článek, dle mého, vyznívá poněkud podivně. Ne, že bych s vámi v některých věcech nesouhlasil, ale podle toho, co píšete o sobě, bych očekával profesionálnější přístup i provedení. Je samozřejmé, že většina lidí má rozdílné názory a nikde netvrdím, že zrovínka ten můj názor je ten pravý, ale pokud káráte některé rodiče za přístup k výchově dětí, je nutné, aby i váš přístup byl příkladný a vzorový. Možná, že je, o tom psát nechci a nemohu, protože vás neznám. Zarazilo mne, ale, z čeho všeho usuzujete, že „výchova není dobrá“.

  Hned první řečnická otázka o normálnosti „přepadení rodiče dítětem s pistolkou v ruce“ se mi zdá přehnaně vyhrocená. Já odpovím ano, zdá se mi to normální. Pokud je dítě uprostřed hry na hrdinu a chybí mu persona zloducha. Ano, dokonce v tom vidím pozitivum. Co je špatného na tom, když dítě „vezme“ do hry svého rodiče? Horší by bylo, kdyby rodiče prostě „herně odstřelilo“ a klidilo se rodiči z očí. V tomto případě mohu „dohrát“ epizodu a pak se zeptat, proč jsem byl přepaden a v případě „špatného náhledu onoho dítěte“ uvést vše na pravou míru. Vždycky jsem byl rád, když mne děti přibraly, v rámci možností, mezi sebe. Mám děti. Mám děti tři. Dvě už dospělé, o sebe se starající, a jedno třináctileté. Mám dokonce i vnučku. Cítím se tedy dosti zkušeným, abych napsal svůj názor k vašim zkušenostem. Máte pravdu, že doba moderních technologií někdy škodí, ale někdy s výchovou i pomáhá. Je přeci fajn, když mohu být v klidu a vědět, že mohu i v čase, kdy s dítětem nejsem osobně, zkontrolovat mobilním telefonem, je-li v pořádku. Je prima i to, že pokud by došlo k  problému, může mi mé dítě zavolat a ví, že přispěchám a pomohu. Nikdy jsem děti neodstavoval od techniky, pokud měly zájem ji využívat. A každé dítě je i v tomto jiné. Například dcery „naplno využívaly mobilu“ a občas bylo nutné je usměrnit ohledně ceny za vyúčtování. Podařilo se a následně problémy zmizely. Syn, který má chytrý telefon provolá cca 120Kč za měsíc a nikdy nemusel být pokárán. Miluje PC hry a tráví s nimi mnoho času. Komunikuje při nich s kamarády on-line a dá se říci, že si tím tříbí své vyjadřovací schopnosti. Mimo to hraje fotbal a florbal. Není líný vstávat o hodinu a půl dříve, než by musel, a jezdí na ranní trénink. Ve škole bez problémů prospívá a je hodnocen, jako ten hodnější, mezi ostatními spolužáky. Dostává týdně cca 100Kč na vlak a autobus a není hamižný ani lakomý a více peněz nevyžaduje, i když mám chuť si „šplhnout“ a nabídnu „prémie“ odmítne a řekne, že nepotřebuje. O tom, kdo má jaký telefon či tablet, mi nevypráví. Není samozřejmě jen hodný a příkladný. Nerad uklízí, učí se jen tak, aby to ve škole klapalo, svou práci „zbytečně dobrovolně“ nenabízí, ale nakázané splní a pak se věnuje svým činnostem. Prostě „normální“ kluk.

  Je „normální“ i přesto, že jsem již dlouhá léta OSVČ a jsem často mimo domov a nebo se vracím v pozdních hodinách. Ano, mám manželku. To píši proto, aby to nevyznělo tak, že se chválím, jak dobře vychovávám. Není to úplně moje zásluha, že nemáme děti takové, jak je popisujete. Jen tím chci naznačit, že obyčejní lidé dovedou své děti vychovávat i bez školení, jak na to. Nemyslím si, také, že pomoci může erudovaná vychovatelka. Většina dětí vidí chování svých rodičů a tomu se přizpůsobí. V dospělosti se pak chová podobně. Tedy ne podle vychovatelky, ale podle rodičů. Já bych nechtěl, aby si mé děti platily vychovatelky pro své potomky. Ano, jsou děti problémové. Ale většinou jsou to děti rodičů, kterým je to jedno, a dokonce některé chyby vidí jako přednosti. Přehnané sebevědomí, drzost, bezohlednost. Ale ruku na srdce, není to trend dnešní doby? A bude hůř. Pokud budou rodiče trestáni za výchovu, jak tomu je v různých státech. Ono se vychovat nedá, pokud za špatný skutek už v dětství nepřijde trest. Tuto zákonitost si ve dvaceti letech už do hlavy nikdo nevštípí. A pokud bude většina „bohatých“ bohatých díky nepoctivé práci a podvodům, pak nepomůže ani hejno vychovatelek. Děti budou vždy obrazem svých rodičů. Jablka opravdu nepadají daleko od stromů, i když se, sem tam, některé zakutálí. A na závěr jedna „technická poznámka“. Píšete o sobě jako o spisovatelce. Vaše věta,:“ Když se moderátor zeptal na to, aby o sobě děti řekly něco hezkého…..“, postrádá v češtině smysl. Bylo by dobré, zkontrolovat sebe sama, pokud jste opravdu profesionál.